Po vloupání chce pojišťovna doklady. Stačí i ty digitální

Likvidátoři pojistných událostí, jakou je i vloupání do bytu nebo domu a odcizení cenností, se setkávají běžně s tím, že k poskytnutí plného plnění chybí lidem doklady o vlastnictví takových věcí.

„Nikoho moc nenapadne, že je třeba si ponechávat doklady nebo faktury za dražší věci, pokud nejde pouze o záruční dobu,“ upozorňuje Radek Juhaňák, ředitel likvidace pojistných událostí Allianz pojišťovny.

Pojišťovně, pokud je domácnost proti vloupání pojištěná, postačí podle něj jako doklad třeba i jen účtenka či faktura v elektronické podobě. Anebo jakýkoli dokument dokládající to, že odcizená věc byla v době řádění zloděje součástí poškozené domácnosti. „Nikdo už dneska nebude chtít dokládat jenom papírové účtenky,“ potvrzuje Juhaňák.

Určitou prevencí problémů s dokládáním vlastnictví v bytě či domě odcizených věcí je podle něj si pořizovat pravidelnou fotodokumentaci domácnosti. Zvlášť poté, kdy se rodina rozhodne domácnost modernizovat a pořídí si například drahého pomocníka do kuchyně, obývacího pokoje nebo drahou elektroniku jako tablety, notebooky či fotoaparáty.

„Taková digitalizace účtenek nebo faktur zajistí jejich dostupnost i při ztrátě fyzických dokumentů,“ poukazuje na další výhodu jakési elektronické evidence domácích dokladů Juhaňák.

Deset let stará pojistná smlouva obvykle dobře nefunguje

Rychlé a hladké vyřízení škody po vloupání do bytu nebo domu nezačíná až hlášením pojistné události. Důležité je i to, jak má člověk nastavenou samotnou pojistnou smlouvu.

Podle finančního poradce skupiny Partners Davida Kučery se v praxi často ukáže až po vloupání, že lidé smlouvu uzavřeli před deseti nebo dokonce patnácti lety a od té doby ji nijak neaktualizovali. „Riziko podpojištění tedy platí jak pro pojištění nemovitosti, tak pro pojištění samotné domácnosti,“ říká Kučera.

Domácnosti se přitom v čase výrazně mění. Pojistná částka, která dávala smysl před lety, tak dnes nemusí odpovídat skutečné hodnotě majetku. Stačí několik větších nákupů nebo postupná obměna vybavení a rozdíl mezi hodnotou domácnosti a sjednaným krytím může být výrazný.

„V průběhu let domácnosti pořizují nové vybavení, elektroniku a cennosti. A jejich hodnota se do stávajícího pojištění nemusí vždy promítnout,“ vysvětluje Kučera.

Ještě větší pozor by měli dávat lidé, kteří doma uchovávají šperky nebo luxusní zboží, například drahé kabelky či hodinky. Kučera v takových případech doporučuje ukládat cennosti do trezoru, zahrnout jejich hodnotu do pojistného krytí a ponechat si doklady o pořízení. Začít podmínky smlouvy řešit až po vloupání, kdy už došlo k odcizení nebo poškození majetku, bývá pozdě. „A pojišťovny na to pochopitelně neslyší,“ dodává.

Starou pojistku se vyplatí pravidelně prověřit

Pravidelnou kontrolu pojistné smlouvy považuje za zásadní i Lenka Slabejová, gestorka sekce neživotního pojištění České asociace pojišťoven (ČAP). Ideálně by podle ní měli lidé pojištění domácnosti projít jednou za dva až tři roky. Část domácností ale riziko stále podceňuje a spoléhá na to, že právě jejich bytu nebo domu se vloupání netýká.

To je podle Slabejové chyba. „Investice do majetku je jedna z nejvyšších v našem životě, cennější už je ten život jako takový,“ říká Slabejová.

Stejně jako si majitelé hlídají výši pojistného krytí u nemovitosti, měli by podobně přistupovat i k pojištění domácnosti. „Ani vloupání se totiž nikomu nevyhýbá,“ říká s tím, že nejlepší ochranou majetku je kombinace prevence, tedy zabezpečení, a dobře nastaveného pojištění.

„Mnoho lidí věnuje pozornost pojištění až ve chvíli, kdy škoda nastane. Přitom důležité je myslet na ochranu majetku už při sjednávání pojistné smlouvy,“ dodává s tím, že lidé by se měli zaměřit hlavně na správné nastavení pojistných limitů a zároveň zohlednit úroveň zabezpečení své domácnosti.

„Významnou roli hrají bezpečnostní dveře a zámky, alarmy, čidla, napojení na pult centrální ochrany nebo například trezor,“ vyjmenovává Slabejová s odkazem na statistiky o počtu vloupání do bytů a domů.

Sezona bytařů přichází s letním obdobím